Co znamená infantilita - význam pojmu, rysy infantilního člověka, formy infantility, příčiny a projevy infantility u žen. Co je třeba udělat, aby se zabránilo infantilismu?
Když se dívka chová jako dítě a nechce se rozvíjet, nevidí cíl pro svůj budoucí život, svědčí to o projevech infantilnosti. Zvažme tento koncept podrobněji.
- Význam pojmu infantilita
- Formy infantilismu
- Indikátory infantilismu
- Adaptér a závislý
- ) Absence a neschopnost stanovit si v životě cíle
- Jak poznat infantilního člověka?
- Příčiny infantility
- Projevy infantility u žen
- Nemluvnost je problém nebo může řešit živě?
- Jak se osvobodit od infantility?
- Video: Infantilní žena
Dospělí a lidé, kteří v životě dosáhli určitých výšin, často vzpomínají na své dětství v životě, protože jsou plné tepla a radosti. Mnozí z nás sní o tom, že se znovu ponoříme do nejjasnějších okamžiků svého mládí.
Většina z nás zůstává dětmi, zatímco žijeme v drsném světě reality, kde všechno není tak báječné, jak se zdálo. Tito lidé nikdy nepřekročí hranici, která jim dá šanci stát se dospělými. Je infantilismus hlavním problémem moderního světa, nebo jeho nevýhodou?
Význam pojmu infantilita
Nemluvnost je naivita, nezralost a neúplný vývoj psychiky.
DŮLEŽITÉ : Infantilní člověk je člověk, v jehož jednání převládá nevyzrálé jednání, neschopnost převzít odpovědnost, závazky a začít dělat všechna rozhodnutí samostatně. Nesmyslnost života a neochota něco na sobě a v životě změnit.
Kojenecká porucha jedince předpokládá existenci vlastností a jednání, které jsou charakteristické pro dítě, u dospělého. Odborníci tvrdí, že jde o nejčastější odchylku v psychologické praxi. Tento problém je základem pro vznik dalších poruch.

Po rozpadu Sovětského svazu je to u nás problém číslo jedna, protože stát zastavil péče o lidi a jejich bezpečnost v takové míře, rozvoj. V tu chvíli se lidské hodnoty posunuly na jinou, vyšší úroveň. Výchovné ústavy již děti nevzdělávaly a rodiče byli tak zaneprázdněni podmínkami života v novém státě, že neměli dostatek času zabývat se vlastními dětmi.
Formy infantilismu
- Psychologický infantilismus. Zpoždění ve vývoji člověka. Myšlení člověka se vyvíjí s velkým zpožděním a vůbec neodpovídá jeho věku. Tento nedostatek není vždy spojen se zpožděním duševního vývoje.
- Fyziologický infantilismus. Dítě dostává vzduch a výživu v děloze, pokud je nedostatek prvků nezbytných pro životně důležitou činnost těla embrya, dochází k hladovění kyslíkem a v důsledku toho je plod nevyvinutý.
Indikátory infantility
Infantilní existenci jedince lze pozorovat v různých fázích jeho života: od péče o jeho zdraví až po koncepty vytváření a udržování rodinných vztahů. Charakter a myšlenkový směr infantilního člověka je téměř ve všech aspektech totožný s charakterem a myšlenkami dítěte.
Člověk zůstává na stejné úrovni, jak psychologicky, tak sociálně. Co je infantilismus?

Kojenecká znamení lze nalézt společně i samostatně:
- Závislost.
- Bezmoc.
- Neschopnost rozhodovat se a řešit problémy.
- Absence nebo neochota se rozvíjet.
- Nedostatek životních cílů.
- Narcismus a sebestřednost.
- Nepředvídatelné chování.
- Nedostatek.
- Lehkovážnost.
- Zájem o závislosti, včetně škodlivých návyků (člověk nerozumí škodě).
- Porucha vnímání.
- Neschopnost komunikovat s ostatními lidmi.
- Neschopnost přizpůsobit se.
- Snížená pohyblivost.
- Nedostatek touhy po vysoce výdělečné práci.
- Nedostatek sociálního rozvoje, sociabilita.
Seřizovač a závislý
Každá z uvedených osob nechce nést odpovědnost za své jednání, ani přizpůsobovat se zájmům ostatních, nerozhodovat ani neřešit problémy samostatně. Všichni doufají, že jim jejich příbuzní a blízcí pomohou.
Hraní si
Dítě ještě jako malé poznává svět pomocí her. Život pro kojence je neustálá hra. Baví se, navštěvují kluby nebo společenské akce, sedí u počítače, hrají online hry, chodí neustále nakupovat, mění tablety, telefony, i když si to nemohou dovolit atd.
Kojenec žije pouze ve svém světě, kde nepotřebuje přemýšlet o globálních problémech, přijímat a ponořit se do řešení složitých úkolů a samostatně je plnit. To vše mu nedává žádnou představu o okolním světě, o lidech, kteří ho obklopují.

Nemyslí na to, co cítí a co si myslí. Tento svět je pro něj jiný. Pro tyto lidi je těžké najít společnou řeč s ostatními lidmi. Neumí brát ohled na zájmy druhých a proto je pro ně těžké najít přátele, kteří by jim rozuměli. Nechtějí se však snažit porozumět druhým.
Absence a neschopnost stanovit si v životě cíle
Infantilní subjekt nemá schopnost analyzovat určité okolnosti, vyhodnocovat je, předvídat, přemýšlet, kým bude v budoucnu, co ho čeká. V této situaci lze jednoznačně vysledovat dětinskost, kdy k řešení některých úkolů potřebuje přemýšlet, jak a čím dosáhnout vytyčeného cíle.
Pokud přesto dosáhne stanoveného cíle, pak bude rozhodnutí a schéma chování tak jednoduché a primitivní. Tento vzorec chování je pro úspěšného člověka zcela necharakteristický, protože nehledá snadné cesty, ale naopak na rozdíl od kojence vymýšlí různé složité kombinace.
Jak poznat infantilního člověka?
Pro rozpoznání infantilního subjektu je nutné vzít v úvahu jeho vztah s mámou a tátou. Bude dobrým znamením, pokud jedinec dodržuje rovnost v komunikaci s rodiči, stará se o příbuzné.
Pokud se o něj naopak rodiče všemožně starají a nedovolí mu udělat jediný krok samo, pokaždé se tento projev péče zvýší — v této situaci, dítě ten tlak prostě nezvládne a poddá se rodičům. To už je alarmující znamení, před vámi je dítě, které nechce a nevyroste.
DŮLEŽITÉ: Hlavním cílem v životě je na nic nemyslet a nic nedělat.
Když člověk na nic nemyslí, není schopen o všem rozhodovat sám, přenáší všechny povinnosti na druhé, nic ho nezajímá, v tomto případě žije bezstarostný život. Oddanost je opakem infantilismu. Infantilní člověk projevuje své bezstarostné chování, neustále chodí na večírky, baví se. I když není vůbec v náladě, která je k zábavě potřeba, svou roli dohraje až do konce, protože je duší firmy, která nemá žádnou zodpovědnost.

Ze sociálního hlediska infantilní subjekt, neustále potřebující peníze, nemá zůstat dlouho v jedné práci, kariérní postup vůbec nevidí.
Ve vzhledu lze vysledovat stejnou situaci. Tyto subjekty mají zvláštní výraz obličeje, ve kterém jsou výsměch a pohrdání. Jejich rty jsou mírně stažené, nasolabiální rýhy jako by se zastavily v nenávisti k něčemu.
Příčiny infantilismu
Odborníci na psychologii se domnívají, že infantilismus se vyskytuje v dysfunkčních rodinách s nesprávnou výchovou. Věk, ve kterém začíná infantilismus, je od 8 do 16 let. Počátečním stádiem infantilního projevu jsou skandály, manipulace, neposlušnost, nedostatek odpovědnosti i v procesu získávání znalostí.
Počátky infantilismu sahají k dětství samotnému, rodině, vývoji a vzdělání. Jak se říká: "Jablko nepadá daleko od jabloně." Nemluvnost může být předána od rodičů. Rodiče jsou ostatně příkladem hodný následování. Děti přejímají návyky infantilních dospělých a nakonec se stávají stejnými.
Může to být i výchova a vztah k dítěti. V dospělosti se rodiče snaží svému dítěti vnutit, co by v jeho věku chtělo dělat, ale z nějakého důvodu to nevyšlo. Rodiče se snaží udržet pod kontrolou každý krok a myšlenky dítěte a zároveň brzdit jeho duševní vývoj.

- Neustálý strach o své dítě nutí rodiče, aby se rozhodli za něj, aby myslet za něj. Otec se snaží zaměřit svou pozornost na dítě.
- Realizovat všechna svá přání s pomocí dítěte a nedovolit vám vyjádřit své myšlenky a přání. Když se neustále projevuje přehnaná péče, dítě si zvykne a přestane myslet samo, protože za něj stejně rozhodnou všichni rodiče.
- Takový člověk se stane infantilní osobností. Dítě to bude vnímat jako péči, velkou lásku ze strany rodičů, ale ve skutečnosti to bude strach ze ztráty.
- Pokud dítě na přehnanou péči reaguje negativně, přijde si na své a neuposlechne přání rodičů.
V budoucnu povede nesprávná výchova k tomu, že otec a dítě budou jednat společně, jejich psychologické prostředí se spojí dohromady. Teď to nebudou dva různí lidé, ale jeden. Každý z nich nebude moci samostatně provádět žádné akce.
Problém infantilismu není založen pouze na výchově, ale také na nedostatku času. V dnešní době se rodiče dostatečně nevěnují vývoji a výchově dítěte, kvůli neustálé potřebě vydělávat peníze.
Aby se nějak osvobodili od miminka, dávají jim další úkoly:
- Sledování karikatur nebo filmů.
- Hry na počítači.
- Poslech hudby.

Důsledkem toho bude rozvoj iluze svolnosti u dítěte. Díky tomu bude moci manipulovat s lidmi.
- Emoční stav dětí ovlivňují i výchovné instituce a současný systém školního vzdělávání. Náš vzdělávací systém není přizpůsoben všem dětem najednou, ale jen těm, které dospěly a jsou otevřené vstřebání informací.
- Většina školáků nedokáže danou informaci plně vnímat. Například brzy ráno jeho mozek ještě není plně připraven vnímat velký tok informací a vyučování začíná v 8 hodin ráno.
- Na rozdíl od dospělých se děti nemohou okamžitě přizpůsobit pracovnímu procesu. Školní program se shoduje s obdobím dospívání dítěte, správným vnímáním světa. Během dospívání není přijímání těchto informací vždy bezpečné. Dítě nechápe jeho nezbytnost, může vynechávat hodiny nebo nestudovat plně předměty.
Koncentrace ve vzdělávacích institucích je zaměřena na osvojení znalostí základních předmětů, opuštění procesu vzdělávání. Většina učitelů základních škol se nezatěžuje tím, že dětem říká „co je dobré a co špatné“. Tyto mezery v hlavě dítěte tvoří nezralost.

Projev infantility u žen
Infantilismus má biologický rozdíl. Může se projevit jak u žen, tak u mužů. Vědci dokazují, že neexistují žádné zvláštní rozdíly v mužské a ženské infantilitě. Všechny známky infantility se projevují v sociálních postojích.
- Většina lidí, kteří nejsou vybaveni dostatečnými znalostmi, věří, že každá žena se rodí s kusem infantility.
- Jak se to projevuje u žen? Muži vnímají malé dívky jako dospělé ženy. Obklopují je s péčí a něhou, neustále je chtějí hladit, zahřívat před zimou a chránit před nebezpečím.
- Takové ženy věří, že romantický muž by měl být vždy vedle nich. S těmito ženami si chtějí odpočinout a ponořit se do jiného světa. Snadno se s nimi komunikuje, nepřemýšlejí o svatbě ani o dětech, protože se nikdy nenaučili dávat si cíle.
- Muži s takovými ženami utečou od každodenních problémů, rádi dovádějí jako děti. Jejich výstřelky jsou tak primitivní, že je ani nezlobí.

Každá žena to může mít buď od narození, nebo si to v sobě rozvinout. Mluví trochu dětským hlasem a snaží se získat náklonnost svého manžela. Chtějí působit křehce a citlivě. Používají tuto metodu, aby se na ně muž nezlobil, když udělali něco ne úplně správného. Změna tónu hlasu dává muži signál, že sice udělala něco špatně, ale zároveň si myslí, že mrňouskům nemůžete nadávat.
Dětinskost tvoří naivitu, kterou se žena snaží projevit při sebemenší příležitosti, ale přitom všemu dobře rozumí. Spolu s takovými ženami se muži zdají zkušenější, což jim zvedá sebevědomí.
- Infantilní žena je schopna projevit zášť, ale zároveň cítí v duši hněv. Dovedně používají i další techniky: smutek, slzy, pocity viny a strachu. Dokáže zahrnout lítost, když nemůže přijít na to, co chce.
- Umí předstírat, že bez muže nemůže existovat, je nikdo, potřebuje jeho podporu jako vzduch. Takové ženy nerady začínají vážné rozhovory, nebudou se ptát, jednoduše přivedou všechny k rozmarům a pláčou, aby dostaly, co chtějí.
- Skutečně infantilní žena žije v neustálém chaosu. Neustále potřebuje pomoc, aby se dostala z obtížných situací. Má mnoho přátel, ale jsou mnohem mladší než ona. Neobléká se jako dáma, má ráda nošené džíny, tenisky, trička s pohádkovými postavičkami. Ráda se baví a užívá si života.
- Takové ženy milují dobrodružství, proto přitahují muže. Nikdy s nimi nebude nuda, protože nemají žádnou rutinu.

Výsledky experimentů ukázaly, že 35 % žen vykazuje známky nemluvnosti, přítomnost mezi muži. Zbývajících 65 % uvádí, že takové dívky žijí neustále ve svém pohádkovém světě.
Důvodem projevu infantility u žen je, že je pro ně mnohem jednodušší takto existovat. Je pro ně snazší získat muže, který se jim líbí, který se o ni bude starat, zbožňovat a zajišťovat ji.
Je infantilita problém nebo se s tím dá žít?
Sebeúctující psychologové neospravedlňují infantilismus. Domnívají se, že se nejedná o problém odděleného způsobu života, ne odlišného vidění světa a navíc nenáležení k jiné subkultuře. Tento problém souvisí s neschopností samostatně dosahovat stanovených cílů, realizovat se v sociální společnosti.
Když však vezmeme v úvahu toto vše, takoví lidé mohou vykazovat tvůrčí schopnosti. Na rozdíl od většiny lidí jim více funguje pravá hemisféra, nekladou si limity a mohou tvořit, aniž by se omezovali. Sní a fantazírují. S těmito vlastnostmi se stanou skvělými umělci a hudebníky.
Jak se osvobodit od dětinskosti?
Infantilní lidé chápou, co je jejich hlavním problémem a v jaké situaci se nacházejí. Mnozí z nich přiznávají, že jejich životy jsou podřadné. Pro dítě je však mnohem obtížnější změnit se samo než pro dospělého. Bez podpory nebude schopen udělat ani krok k překonání tohoto problému, protože tak opustí svou obvyklou komfortní zónu.
Pokud je problém ve výchově rodičů a ti promeškali okamžik, kdy se má dítě osamostatnit, pak je v tomto případě nutné obrátit se na odborníky. Pokud máte to štěstí, že problém odhalíte v raných fázích, neměli byste řešení tohoto problému odkládat. Čím je člověk starší, tím je léčba a rekonvalescence obtížnější.
Aby se tomu zabránilo, každý rodič by měl sledovat výchovný proces.

Metody, které pomáhají zbavit se dětinskosti:
- V každé situaci by rodiče měli požádat dítě o radu, probrat nahromaděné problémy. Diskutujte o penězích. Nechte dítě, aby se cítilo potřebné, které je na stejné úrovni jako rodiče.
- Neustále se zajímejte o problémy miminka, co je v jeho duši. Dejte mu právo vyrovnat se s obtížemi samo.
- Pošlete dítě aktivně sportovat. Tím se v něm rozvine smysl pro zodpovědnost a cílevědomost.
- Neuzavírejte ho před okolním světem, nechte ho chodit se svými vrstevníky, komunikujte s nimi.
- V komunikaci s dítětem nepoužívejte „my“. Mělo by existovat pouze „já“ a „ty“. Tak v něm rozvinete samostatnost.
- Lze použít i léky a vitamíny. Zlepšují mozkové funkce, paměť a pomáhají soustředit se.
Dodržováním všech těchto způsobů výchovy ušetříte dítě složitějším problémům, které mohou v budoucnu nastat.