Jaký je rozdíl mezi pýchou a povýšeností: srovnání. Jak rozeznat pýchu od arogance?
V tomto článku se budeme zabývat rozdílem mezi pýchou a povýšeností.
Někdy musíme čelit podobným konceptům. Kromě toho se slova mohou výrazně lišit ve výslovnosti, ale způsobují stejné asociace. Nebo naopak být souhláska a mít společný kořen, ale vykládat se jinak. Chceme vám nabídnout rozšířit si obzory a pochopit pojmy a rozdíly mezi pýchou a arogancí.
Každý z nás je obdařen určitými charakterovými rysy, které nás odlišují od lidí kolem nás. Ano, existují pozitivní vlastnosti, dokonce i vlastnosti, které potřebujeme k přežití a správnému životu, a jsou tu i negativní stránky. A abychom své ne nejlepší vlastnosti překonali, musíme je „poznat tváří v tvář“.
Zajímavost: Lidské emoce se objevují v děloze. Vědci prokázali, že ve 4-6 měsících těhotenství již plod začíná pokládat základy svého charakteru. Cítí emoce své matky a tón otce. Proto psychologové věnují velkou pozornost emočnímu stavu ženy během těhotenství. Mimochodem, zároveň se nelze nedotknout tématu příkladu rodičů. Pamatujte, že naše děti jsou naším zrcadlovým obrazem.
Co je to pýcha a arogance?
- Pýcha je adekvátní hodnocení vlastních kvalit a schopností. Tedy duševní či fyzické vlastnosti, povahové rysy nebo externí údaje.
- Pýcha a hrdost jsou slova stejného kořene, ale jsou to dva různé pojmy, které se často zaměňují. Pýcha je však v některých ohledech derivátem pýchy.
- Pýcha – dalo by se říci – vysoce koncentrovaná pýcha, její nafoukaný a ošklivý duchovní výplod.

- Nemůžeš být hrdý jen na sebe Vezměme si hrubý příklad. Když člověk vykonává svou práci zodpovědně a dodržuje pravidla etikety, projevuje všechny dovednosti, které ho naučili rodiče. A tak oni zase cítí velkou hrdost na správnou výchovu svých dětí jako celku.
- Pýcha je marnivost, nepříjemný postoj k lidem a situacím, které se v životě vyskytují. Člověk přemožený pýchou se zajímá pouze o osobní já. V takovém člověku se pýcha přelévá přes okraj, mění se v sobectví a narcismus.
- Pýcha sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Vše závisí na kontextu, ve kterém se používá. Když je například člověk v nesnázích, ale hrdost mu nedovolí požádat o pomoc blízkého přítele, není to dobrý projev takové emoce. Dokonce spíše jde jen na úkor potřebných.
- Ale když pýcha nedovolí dívce vrátit se k chlapci, který ji ponížil, je to spíše dobrý projev. Koneckonců, působí jako ochranná reakce.
Jaký je rozdíl mezi pýchou a arogancí: srovnání
- Existuje další koncept v Bibli pýchy A to se neztotožňuje s naším chápáním tohoto slova. V biblickém popisu je pýcha to, co my ve společnosti chápeme pod významem „pýcha“.
- Mezi všemi smrtelnými hříchy je pýcha považována za největší. Hlavním vysvětlením pýchy jako hříchu je to, že nám připisuje laskavost, za kterou bychom měli děkovat Bohu.
- Pýcha se projevila velmi daleko před naší dobou. Byla Adamovým prvním hříchem. Chtěl se postavit nad Boha. Nejdostupnějším vysvětlením pýchy je, že se miluje celým svým srdcem a duší jako Bůh. Je to porušení prvního a hlavního Božího přikázání: "Nebudeš mít jiné bohy kromě mne."

Důležité: Jedno můžeme říci s jistotou – hrdost je úzce spjata s projevem cti a vnitřní důstojnosti.
- Hrdost získáme nejen tehdy, když se narodíme, ale když na sobě tvrdě pracujeme. Hrdí lidé se těžkostí ve svém životě nejen nebojí, ale čelí jim s velkou odvahou. Ale jejich nafoukaný názor je ospravedlněn těmito zásluhami.
- Pýcha je znakem zakořeněných pochybností o sobě. Vědci dokázali, že hrdost se projevuje spíše u těch lidí, kterým se v dětství nedostávalo lásky. Takoví lidé se cítí zranitelní. Proto se povyšují nad ostatní a hlavně nad Boha. Takoví lidé obviňují ze všech svých potíží všechny kolem.

- Navíc hrdý člověk ne stačí respektovat druhého člověka a jeho zásady, ale také se dívat na život pozitivněji. Přesněji, umí střízlivě posoudit situaci a své možnosti. Zároveň s pochopením, že odpovědnost za jakékoli události spočívá pouze na vlastních bedrech.
-
Pýcha je agrese vůči druhým. Takoví lidé často jdou do konfliktu. Ale co na tom, hrdost nedává příležitost k širokému okruhu komunikace a ještě více k blízkým přátelům. Navíc pýcha prchá před odpovědností jako před ohněm. Za všechny potíže proto mohou všichni kolem, kromě viníka s pýchou.
- A hrdost je sarkasmus, arogance a závist. Ano, hrdost nedává člověku příležitost být šťastný za úspěchy svého přítele nebo dokonce příbuzného.
- Pýcha považuje pomoc druhým za podřadný čin. Ještě více se ke starým lidem chová s despektem. A ani své city nebude skrývat.

) Důležité: Všichni psychologové tvrdí: "Miluj sebe a ostatní tě budou milovat!" Zde je ale také nutné stanovit poměrně velkou hranici mezi sebeláskou (pýchou) a požadavkem sebeúcty (pýcha).
- Pýcha si žádá nové úspěchy. A pyšní lidé mají vnitřní jádro nezranitelnosti. Mají přece to hlavní – víru v sebe! A hrdost vám nedovolí nikam aspirovat. Koneckonců to zatemňuje mysl v domnění, že všeho už bylo dosaženo.
- Je tu ale i podobná vlastnost – hrdý a povýšený člověk jde až do konce, „po hlavě“ ke svému cíli. I když je tu jedno „ale“. Pyšný člověk se dokáže vžít do kůže jiných lidí. Řídí se svými touhami a cíli, ale nesníží se k ponižování ostatních.
- Pýcha brání naslouchání, slyšení myšlenek druhých a citu pro druhé. Takoví lidé se musí snažit své činy analyzovat častěji. I když jste génius ve své úzké specializaci, měli byste mít na paměti, že mohou existovat další specialisté, kteří jsou stejní nebo úspěšnější.
- Také v konceptu hrdosti je velkým aspektem přijetí sebe sama se všemi jeho klady a zápory. Koneckonců, všichni lidé mají pozitivní i negativní stránky – a to je normální.
- Pýcha si pro svou nedokonalost nedovolí ani odpustit drobné chyby. Pýcha se nepřestává obviňovat za minulá slova nebo činy. Pyšný člověk proto potřebuje pochopit, že bez nedostatků bychom nebyli schopni rozpoznat sami sebe a všechny stránky naší duše. Díky našim nedostatkům se posouváme vpřed, zaplňujeme mezery a učíme se.

-
hrdost je siamské dvojče cti a důstojnosti. A nejen pro sebe, ale i pro ostatní lidi a dokonce i pro svou vlast!
- Pýcha je sebeuctívání. Existuje také pojem „skrytá hrdost“, pak se člověk naopak domnívá, že je hloupější než ostatní. Nezáleží na tom, zda se milujete nebo se podceňujete, je to hrdost.
Pýcha a arogance tedy úzce souvisí s emocionální sférou člověka. Všechny lidské emoce, charakter a způsob života ovlivňují člověka a jeho chování. Vše ale záleží na nás a naší práci na nás samých! Pýcha a arogance mají společný kořen, ale na život člověka mají zcela odlišné dopady. Nepleťte si proto tyto pojmy.